|
ODPOVDME VEM NA OTZKU: "MENINGOKOK V KOZROVICCH".
ZE ZDROJ VEM DOSTUPNM, t. j. Z INTERNETU, JSME PRO VECHNY z VS, KTE PESN ani NEVD, O JAKOU INFEKN CHOROBU se JEDN a NEUSTLE CHTJ DISKUTOVAT NA TOTO TMA, JSME ZSKALI NSLEDUJC INFORMACE.
Pokud si podrobn petete o MENINGOKOKOV INFEKCI zjistte, e meningokok ns ohrouje vude. Ve kole, na ulici, v autobusu, ve vlaku, na discotce, v kin, na koncert, v divadle, v partch a na plno jinch spol. i veejnch mstech, i na zchod. Z tchto dvod nen mon, aby meningokok ns ohrooval pouze v Kozrovicch.
Nkolik vzkaz, kter se tkaly tto problematiky, obviuj Kozrovice za zdroj nkazy bez jakchkoli konkrtnch dkaz. Disco Kozrovice se zavrat NEBUDE!!!!!!!!!!!
MENINGOKOKOV INFEKCE
1. Pvodce - agens
Pvodcem onemocnn je meningokok, Neisseria meningitidis, u n jsou dle antigennch odlinost polysacharid pouzdra bunnho rozliovny srologick skupiny: A, B, C, D, X, Y, Z, W135, 29E, H, I, K, L. U nkterch meningokok vak nelze srologickou skupinu urit, protoe aglutinuj s vce antimeningokokovmi sry (PA = polyaglutinabiln) nebo aglutinuj ve fyziologickm roztoku (SA = spontnn aglutinujc) i neaglutinuj se dnm z antimeningokokovch sr (NA = neaglutinujc). Z celkovch (invazivnch) meningokokovch onemocnn jsou ve vce ne 80 % zastoupeny srologick skupiny A, B a C, zatmco u meningokok izolovanch z respiranch onemocnn a od zdravch nosi se a ve 30 % vyskytuj meningokoky polyaglutinabiln. Dle jsou dle antigennch odlinost protein stny bunn urovny srotypy a subtypy. Krom tto antigenn klasifikace je metodami molekulrn mikrobiologie urovna genetick pbuznost meningokok, napklad ET-typy.
2. Klinick obraz a diagnostika infekce
Neisseria meningitidis se me vyskytovat v hornch cestch dchacch a u 10 % zdravch osob, ani psob jakkoli pote. V tomto ppad mluvme o "nosistv meningokoka", z nho se nevyvj zvan meningokokov onemocnn. Naopak, nosistv meningokoka me psobit pzniv vyvolnm tvorby ochrannch protiltek - vznik pirozen imunita.
Po pekonn obrannch mechanism lovka me meningokok zpsobit onemocnn s adou klinickch obraz, od "banlnch" respiranch infekc a po zvan a ivot ohroujc onemocnn, kter ale vznikaj jen ve vzcnch ppadech.
Respiran onemocnn mohou probhat jako pharyngitis, bronchitis, tracheitis, pneumonie. S respiranmi prbhy mohou bt spojeny mn ast formy meningokokovho onemocnn, napklad otitis, konjunktivitis. Zvan meningokokov onemocnn nejastji probh ve form zntu mozkovch blan (meningitis), vzcnji jako celkov horenat onemocnn: sepse i toxick ok (Waterhouse-Friderichsenv syndrom), nkdy s velmi rychlm a tkm prbhem. Pro vechny tyto ti klinick prbhy se v posledn dob ve svt zan uvat oznaen meningokokov invazivn onemocnn.
Krom tchto uvedench klinickch prbh me vak meningokok vyvolvat i atypick onemocnn, jako arthritis, apendicitis, endokarditis, myokarditis.
Na zvan meningokokov onemocnn upozorn nsledujc pznaky: bolest hlavy, horeka, zvracen, bolest i tuhnut je, bolest kloub, ospalost a poruchy vdom, svtloplachost, ervenofialov skvrnky na ki, bolest bicha. Tyto pznaky se objevuj v rznch kombinacch a rzn intenzit. Invazivn meningokokov onemocnn probhaj u vtiny nemocnch jako akutn i perakutn meningokokov meningitida, meningokokov sepse i meningitida se seps souasn. Krom klasickho obrazu se ale onemocnn me manifestovat pestrou adou pznak, kter nemus ihned signalizovat toto ivot ohroujc onemocnn.
Meningokokov invazivn onemocnn je velmi zvan, ivot ohroujc. Je nutno na n pomlet v diferenciln diagnostice respiranch infekc, febrilnch stav, poruch vdom, exantmovch onemocnn, bolest bicha, prjmovch onemocnn a bolest kloub. Bouliv dynamick rozvoj pznak zvanho celkovho onemocnn by ml bt pro klinickho lkae upozornnm na monost meningokokov etiologie onemocnn a vst k orientaci diagnostickho sil tmto smrem. Rychl a pesn diagnostika a adekvtn lba rozhoduj o ivot pacienta i o nsledcch onemocnn.
Pro etiologickou diagnzu tchto zvanch onemocnn je nutn ptomnost alespo jednoho z nsledujcch ukazatel:
* pozitivn kultivace Neisseria meningitidis z likvoru, hemokultury i jinho za normlnho stavu sterilnho msta
* pm prkaz antigen Neisseria meningitidis v likvoru nebo v sru
* klinick obraz meningokokov meningitidy, meningokokov sepse nebo Waterhouse-Friderichsenova syndromu
* klinick obraz purulentn meningitidy s jednoznanmi epidemiologickmi daji svdcmi pro meningokokovou etiologii
Pro rychlou etiologickou diagnzu meningokokovho onemocnn je nezbytn co nejir mikrobiologick vyeten, zejmna pi ve zmnn klinick pestrosti tohoto onemocnn. Krom kultivanho vyeten likvoru a hemokultury je velmi dleit pm mikroskopie a bezkultivan prkaz meningokoka z likvoru i krve pomoc latexov aglutinace. Nov zavdn PCR techniky a srologick prkaz vzestupu antimeningokokovch protiltek jsou cennm doplnnm laboratornch metod detekujcch etiologii onemocnn. Biochemick a hematologick vyeten k etiologick diagnostice pli nepispvaj, spe lze tchto vsledk vyut k prognzovn onemocnn.
3. Vskyt
Meningokokov invazivn onemocnn se v esk republice vyskytuje sporadicky a jen vyjmen zde dochz k epidemim. Hlenou smrtnost je mono u ns sledovat zptn od roku 1921, nemocnost od roku 1945. Posledn epidemie byla v esk republice zaznamenna v padestch letech. Bhem sporadickho vskytu je v esk republice zjiovna pevaha meningokoka srologick skupiny B. Poet onemocnn hlench v esk republice v letech 1965 - 1992 se pohyboval v rozmez 40-120 ron, poet hlench mrt 0-12 ron. Nejvy nemocnost byla v nejnich vkovch skupinch (do ty let vku).
Od roku 1993 vznikla v na republice nov epidemiologick situace zpsoben novm typem meningokoka skupiny C, kter byl v pedchozch letech ve zven me zjitn v nkterch jinch zemch (Dnsko, Izrael, Kanada) a v esk republice se tento meningokok do roku 1993 nevyskytoval (monitorovno od r.1973). Zvltnost tohoto u ns novho genetickho klonu Neisseria meningitidis C:2a:P1.2(P1.5), ET-15/37 je, e zven nemocnost bv omezena na uritou oblast a vkovou skupinu a klinick prbh onemocnn je zvanj a mnohdy atypick. V prvnm roce vskytu novho klonu v esk republice dolo k vzestupu onemocnn zejmna ve vkov skupin 15-19 letch. V roce 1994 vak byl zaznamenn vzestup onemocnn psobench meningokokem skupiny C i ve vkov skupin 1-4 roky a u dosplch. V roce 1996 je vzestup onemocnn ve vkov skupin 0-4 letch velmi vrazn a znepokojujcm jevem je stoupajc poet onemocnn psobench meningokokem skupiny C u dt do dvou let vku, u nich nelze spn pout polysacharidovou meningokokovou vakcnu.
4. Zdroj - rezervor
Meningokokov onemocnn je vhradn lidsk onemocnn.
5. Cesta penosu
Meningokok se vzdunou cestou, nejastji pi zkm kontaktu, kalem, kchnm, lbnm. se vhradn mezi lidmi a mimo lidsk organismus pev jen nkolik vtein.
6. Inkuban doba
Inkuban doba meningokokovho onemocnn je 1-6 dn, (nejastji 3-4 dny).
7. Obdob nakalivosti
Vtina invazivnch meningokokovch onemocnn vznik po kontaktu se zdravm nosiem meningokoka. Sekundrn ppady invazivnho meningokokovho onemocnn, tj. po kontaktu s jinm invazivnm onemocnnm, se vyskytuj minimln, v esk republice prakticky nejsou zjiovny.
8. Vnmavost
Specifick imunita vi meningokokovmu onemocnn je podmnna ptomnost antimeningokokovch baktericidnch protiltek. Tyto protiltky jsou u dtsk populace na nulovch hodnotch a v prbhu ivota jejich hladina stoup jednak po bezpznakovm nosistv meningokok, jednak po respiranch meningokokovch onemocnnch. Tvorbu antimeningokokovch protiltek vyvolvaj i nepatogenn Neisserie, i dokonce i jin mikroorganismy (napklad E.coli vyvolv tvorbu anti-A protiltek).
9. Principy terapie
Prognza onemocnn nebv vdy urena jen intenzitou pznak, ale je velmi ovlivnna vasnost zahjen lby nemocnho. Lba invazivnho meningokokovho onemocnn je jednak antibakteriln, jednak lba zachovvajc vitln funkce. Z antibiotik je lkem volby penicilin vzhledem k velmi dobr citlivosti meningokok izolovanch v esk republice. Pokud je onemocnn diagnostikovno vas a len je zahjeno rychle, vtina nemocnch se zcela uzdrav. Pi podezen na meningokokov invazivn onemocnn je doporuovno pedhospitalizan zahjen terapie antibiotiky a kortikoidy.
10. Epidemiologick opaten
a) preventivn
* v esk republice je registrovan meningokokov polysacharidov vakcna A+C, kter nepat mezi rutinn i pravideln aplikovan vakcny v dn zemi a jej pouit je tm vdy podmnno zvltn i vjimenou epidemiologickou situac
* krom provdn clen vakcinace pi jej epidemiologick indikaci (viz represivn opaten), je za souasn epidemiologick situace v esk republice mon provdt okovn na dost za hradu
* od ervna roku 1993 bylo zahjeno okovn rekrut polysacharidovou vakcnou A+C
* v souladu s doporuenmi v ad zem i Svtov Zdravotnick Organizace je rovn doporuovno okovat bezplatn vybran pracovnky mikrobiologickch laborato, kte pracuj s kulturami Neisseria meningitidis
* dle prbn aktualizovanch pokyn Svtov Zdravotnick Organizace je rovn provdno okovn pi cestovn do zem se zvenm vskytem invazivnho meningokokovho onemocnn.
b) represivn
* invazivn meningokokov onemocnn v esk republice je povinn hleno
* opaten, kter je nutno provdt u osob v kontaktu s invazivnm meningokokovm onemocnnm jsou uvedena v Metodickm nvodu k epidemiologickm opatenm v ohnisku invazivnho meningokokovho onemocnn:
- po dobu jednoho tdne od poslednho kontaktu s nemocnm je doporuovn zven lkask dohled, omezen fyzick nmahy, snen expozice kapnkov infekci
- pozornost je vnovna osobm v zkm kontaktu s nemocnm (v rodinch, v interntech) a rizikovm kontaktm: dti do jednoho roku, adolescenti, osoby nad 65 rok vku, osoby u nich je znma imunodeficience, osoby po pedchozm respiranm onemocnn, osoby oslaben jinou chorobou, osoby ve velmi zkm kontaktu s nemocnm ("kissing kontakty")
- pouze "rizikovm kontaktm" je ihned podvna clen protektivn chemoterapie: V-penicilin v terapeutickch dvkch po dobu jednoho tdne (alternativn lze aplikovat u malch dt ampicilin a u pecitlivlosti na PNC dostupn antibiotikum, jak je bn v terapeutick praxi). Clem strategie clen protektivn chemoterapie nen sniovn procenta nosi, ale zabrnn sekundrnm onemocnnm u rizikovch kontakt. Volba PNC je oprvnn i z toho hlediska, e stl monitorovn citlivosti Neisseria meningitidis izolovanch v esk republice neodkrylo zatm rezistenci vi PNC. Naopak, v literatue je popisovna rychle vznikajc rezistence vi rifampicinu, kter je v nkterch zemch k chemoprofylaxi pouvn pro jeho vt schopnost eradikovat Neisseria meningitidis z nasopharyngu nosi.
- zven psun vitamin, omezen kouen a omezen shromaovn osob vznamn pispv ke snen rizika onemocnn.
- metodick nvod doporuuje provdn clen vakcinace pi jej epidemiologick indikaci v urit lokalit. Zjitn tto epidemiologick indikace je podmnno provdnm kvalitnho monitoringu invazivnho meningokokovho onemocnn v pslun lokalit.
- metodick nvod nedoporuuje okovn v ohnisku onemocnn. Kontakty nemocnho mohou bt okovny a po uplynut jednoho tdne, bhem kterho je v souladu s metodickm nvodem zajitn zven lkask dohled a v indikovanch ppadech clen protektivn chemoterapie.
|
